|
|
Zhodnocení ochrany vybraných měkkých cílů a připravenosti významných objektů památkové péče z hlediska bezpečnosti
KOVÁŘOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá zhodnocením ochrany vybraných měkkých cílů v Jihočeském kraji a zhodnocením připravenosti těchto objektů z hlediska bezpečnosti. Cílem této práce bylo zhodnotit bezpečnost vybraných objektů památkové péče v Jihočeském kraji a charakterizovat úkoly a činnosti základních složek integrovaného záchranného systému při zajišťování ochrany těchto vybraných objektů památkové péče. Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení bezpečnosti a ochrany vybraných hradů a zámků v Jihočeském kraji. Jedná se o Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Státní hrad a zámek Český Krumlov a Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec. V první části je popsána problematika měkkých cílů, jejich ochranou a zabezpečením, ve druhé části je popsán stručný náhled do historie ochrany všech hradů a zámků a popsání některých nepříznivých událostí, které se na hradech v minulosti staly a ve třetí části je popsána současné využívání vybraných hradů a zámků a jejich stručná charakteristika. K zodpovězení výzkumných otázek "Jak je zabezpečena ochrana vybraných objektů památkové péče v Jihočeském kraji?" a "Jak se podílí základní složky integrovaného záchranného systému a zejména Policie ČR na ochraně objektů památkové péče?" slouží odpovědi polostrukturovaných rozhovorů s odpovědnými osobami z vybraných hradů a zámků a s odpovědnými osobami z Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a z Krajského ředitelství Policie ČR Jihočeského kraje, ze kterých celá diplomová práce i cíle práce vychází. Údaje z polostrukturovaných rozhovorů jsou dále použity do SWOT analýz, které jsou sestavené na analýzu bezpečnosti a zajištění ochrany každého vybraného hradu a zámku.
|
|
|
Analýza a zhodnocení znalostí jednotlivých složek IZS z pohledu radiační ochrany a havarijní připravenosti
BAREŠOVÁ, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení znalostí jednotlivých složek IZS z pohledu radiační ochrany a havarijní připravenosti. Především se zabývá znalostí základních složek IZS v Jihočeském kraji v dané problematice. Je to důležité, z hlediska toho, že se zde nachází jaderná elektrárna Temelín. Teoretická část práce se zabývá celkově radioaktivitou, ionizujícím zářením, radiační ochranou a havarijní připraveností. Je důležité vědět, jaké má neviditelné záření základní účinky na lidský organismus a jaký může být rozsah ohrožení a vyvolání nežádoucích účinků u osob. Přičemž je také velice důležité říci, že v této oblasti svou velkou roli hraje i to, jak se lidé, potažmo záchranáři stavějí k této problematice, co o ní ví a zda u nich nehraje též roli radiofobie. Dále jsem v práci zmínila jak české tak světové organizace, které se zabývají ionizujícím zářením a radiační ochranou. Pro nás je klíčový Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který je hlavním správním orgánem, vykonávající dozor a státní správu. Jeho postavení vychází ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a dále je v této problematice důležitá i vyhláška státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 195/2000 sb., o požadavcích na jaderná zařízení k ochraně zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. V této práci nebude ani opomenut integrovaný záchranný systém, který je tvořen třemi základními složkami, a to: hasičským záchranným sborem České republiky (spadající pod zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky), zdravotnickou záchrannou službou (spadající pod zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě) a policií České republiky (spadající pod zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). IZS můžeme definovat jako systém koordinace a spolupráce mezi bezpečnostními složkami, který se aktivně podílejí na záchranných a likvidačních pracích v rámci řešení běžných událostí, krizových situacích a mimořádných událostí. Ve výzkumné části práci se zabývám analýzou znalostí složek IZS v Jihočeském kraji. Pro uskutečnění výzkumu jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je tvořen sadou společných obecných otázek a také otázek, které charakterizují jednotlivé zásahové činnosti jednotlivých složek IZS. Dotazník bude poté vyhodnocen a graficky zpracován. S tímto postupem jsem dospěla k vyhodnocení dotazníkového šetření a zodpověděla jsem si zvolené výzkumné otázky. V další části práce, která se zabývá diskuzí, jsem si vybrala namátkově ty otázky, které byly mezi složkami IZS nejproblematičtější a pokusila jsem se vysvětlit možnou příčinu nesprávného zodpovězení a zdůvodněním odpovědi správné. V závěru práce jsem se zaměřila na rekapitulaci výsledků bakalářské práce a nastínila jsem doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
|
|
Implementace zlatého pravidla morálky do krizových plánů ochrany obyvatelstva
MARKVART, Petr
Ve své diplomové práci s názvem Implementace zlatého pravidla morálky do krizových plánů ochrany obyvatelstva se pokusím navázat na myšlenky a závěry své bakalářské práce, ve které jsem zjišťoval, jestli mohou členové integrovaného systému při mimořádné situaci využít zlatého pravidla morálky při samotném zásahu. Došel jsem k závěru, že při samotném zásahu se členové jednotlivých složek integrovaného záchranného systému řídí platnou legislativou a rozkazy velitele zásahu. Přesto by přivítali v určitých situacích možnost, rozhodovat se dle zlatého pravidla morálky, které nám ve stručnosti říká: "Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili oni tobě." Převedeno do situací v případě mimořádné události to může znamenat: "Rozhoduj se v určitých situacích tak, jako bys byl ty v roli zachraňovaného a ne zachránce." Cílem mé diplomové práce bude zjistit, zda-li je možné implementovat tuto myšlenku do samotných krizových plánů a především to, jestli by samotní zasahující členové integrovaného záchranného systému toto pravidlo v určitých situacích využívali. Spojení dvou zdánlivě nespojitelných světů se zdá být na první pohled nesmyslné, ale už samotný výzkum a rozhovory s jednotlivými členy integrovaného systému mne přesvědčily o tom, že i filosofické otázky a jméno Imannuela Kanta se může velice úzce prolínat se světem mimořádných událostí a záchrany lidských životů, zdraví a majetku obyvatel. Velice rád bych se touto diplomovou prací společně s předchozí prací bakalářskou, pokusil vytvořit jednotný celek jako myšlenku, která nás může motivovat k myšlence, jestli je nutné na současném stavu legislativy něco měnit, či vlastně i samotná legislativa je nastavená jako určitá forma zlatého pravidla morálky.
|
|
|
Efektivnost tísňových linek
Ortinská, Jitka ; Cvik, Eva Daniela (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Anotace
Tato předložená diplomová práce se zabývá postavením a významem tísňového volání a tísňových linek v systému Integrovaného záchranného systému.
V teoretické části popisuji historii a vznik IZS v České republice s návazností na evropský vývoj. Dokladuji to současnými právními úpravami IZS a jeho jednotlivých složek. Komparací konkretizuji individuální specifika složek IZS, jejich úkoly a obsah práce popisem jednotlivých systémů a forem složek IZS , vzájemnou spolupráci. Dále se v této sekci zabývám problematikou tísňových linek v kontextu se základními a prvotními články IZS, kterými jsou jednotlivá operační střediska složek IZS, přičemž zohledňuji především práci IOS PČR Praha, kde pracuji. Analyzuji informační podporu a potřeby IZS. V závěru teoretické části se zamýšlím nad situací v oblasti tísňového volání v rámci IZS , povědomím u občanů, jeho možným zefektivněním a případnými možnostmi zlepšení služeb občanům.
Prováděním výzkumného šetření v praktické metodologické části přenáším vlastní empirické šetření na hlavní cíl práce - zjistit, vyhodnotit a zobecnit povědomí občanů o tísňovém volání v IZS.
|
|
|
Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva
MARKVART, Petr
Cílem bakalářské práce s názvem Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva je zamyslet se nad otázkami povinnností záchranářů v rámci plnění jejich pracovních povinností a zároveň zjistit, do jaké míry při své práci dokážou pracovat s určitou dávkou empatie ke svému okolí, k lidem, kterých se bezprostředně dotýká samotná krizová situace a kteří jsou ohroženi na zdraví, smrtí nebo hrozí riziko ztráty jejich majetku. Rád bych se pokusil svou prací zjistit, zda se v určitých případech záchranáři v samotné krizové situaci dostávají do vnitřního konfliktu. Mají vždy postupovat pouze dle platné legislativy při záchraně, nebo někdy používat intuici a především zlaté pravidlo morálky? Dokáže si záchranář představit sám sebe na místě zachraňovaného a přizpůsobit tomu svá rozhodnutí? Svou práci podpořím kvalitativním výzkumem, který je anonymní a zúčastnilo se ho devět členů složek integrovaného záchranného systému. Vybral jsem si členy tří základních složek integrovaného záchranného systému. Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky a Zdravotnické záchranné služby. Respondenti odpovídali na otázky, ze kterých lze vytvořit statistické vyhodnocení. Co zjistíme při krátkém dotazníku mezi profesionály? Můžeme tvrdit, že oblast ochrany obyvatelstva a práce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému je nutné přesně vymezit legislativou a dodržováním platných zákonů, vyhlášek a nařízení v oblasti Ochrany obyvatelstva a krizového řízení? Právě díky této legislativě máme jasně stanovené postupy při jednotlivých krizových situacích v rámci plánování, přípravě a preventivních opatřeních. Přesto zjistíme, jestli někdo ze záchranářů někdy použil zlaté pravidlo morálky při své práci, nebo si dokáže představit, že by ho použil a při jaké příležitosti. Mým cílem není dehonestovat touto prací význam jasně daných pravidel, určených postupů a rozkazů velitelů zásahů při krizové situaci. Cíl, který jsem si určil, je zjistit, jak tenká je hranice mezi "tím co musím a ne vždy se ztotožňuji" a "chci a vím, že porušuji nějaká nařízení." Z výzkumu vyplynulo, že v sobě máme zakořeněný určitý smysl pro povinnost, řád a pořádek. Jsme spíše nakloněni dodržování nařízení a jednotlivých daných pravidel, před určitou mírou volnosti při rozhodování a využití zlatého pravidla? Samotné téma mi připadá velice atraktivní. Propojení složek integrovaného záchranného systému s myšlenkou zlatého pravidla morálky se může na první pohled jevit jako něco, co nedává smysl. V této práci poznáme, že tu existuje naopak výrazné propojení. Při zásahu složek integrovaného záchranného systému se často jedná o vzájemnou interakci mezi záchranářem, hasičem, nebo policistou na straně jedné a zachraňovaným na straně druhé. Na obou stranách vznikají pozitivní i negativní emoce, se kterými se musí jak zachránci, tak zachraňovaní vyrovnávat. Žádný ze zachránců se neubrání určité empatii, soucítění se situací zachraňovaného. Co kdybych byl na jeho místě já? Tímto se právě témata na první pohled tak vzdálená, propojují ve velice úzkou problematiku. Myslím si, že není moc situací, ve kterých lze uplatnit zlaté pravidlo v oblasti ochrany obyvatelstva. Určitě jsou jasně dané postupy tím nejefektivnějším způsobem práce všech složek IZS. Přesto si myslím, že existují situace, kdy by bylo možné zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva uplatnit.
|
host ::
RSS.